Dívám se dívám

19. března 2017 v 13:04 | Ev |  Hapka, Petr
Dívám se dívám a ty spíš
matně se leskne malý kříž
stoupá a klesá tvoje hruď
a já si říkám Bůh jen suď
Bůh jen suď.

Zdali až jednou blýskne se
a vítr liják přinese
vezmeš mě k teplu pod tvůj plášť
jestli to pro mě uděláš.

Když budu sedět nehnutě
a zase znovu zklamu tě
svým dojmem, že jsem na poušti
a že mě štěstí opouští

(ach!)

Zeptáš se kam jsi oči dal
tvá šťastná hvězda svítí dál
jdi za ní já tu držím stráž,
tak se ptám jestli to uděláš.

Tak se ptám jestli to uděláš
Tak se ptám jestli to uděláš
Pro mě uděláš.

Co když se těžce zadlužím
i ten kříž prodáš - co já vím
když mě mé masky unaví
stáhneš mě k sobě do trávy,
do trávy.

A klidně řekneš hroznou lež:
na svoje léta hezkej jseš
před sebou ještě všechno máš
jestli to pro mě uděláš.

Co když mě zapřou přátelé
a budu s cejchem na čele
podroben strašné žalobě
vzkážeš mi: stojím při tobě.

Jen při tobě (ach!) jediná vždycky budu stát
i když ti celý svět dá mat
věřím ti všecko - braň se, snaž,
jen se ptám zda to uděláš.

Jen se ptám jestli to uděláš
pro mě uděláš.

Stoupá a klesá tvoje hrud'
tak spolehlivě jako rtut'
na teploměru našich dní
ráno svět zuby vycení,
vycení.

A mně se mnohé nezdaří
ale tvé prsty po tváři
mi zvolna přejdou každý zvlášt'
Vím že to pro mě uděláš

Já vím že to pro mě uděláš
všechno uděláš.
 

Mám jizvu na rtu

17. března 2017 v 15:03 | Ev |  Nohavica, Jarek
Jsem příliš starý na to, abych věřil v revoluci
a svoji velkou hlavu těžko skryju pod kapucí
a nechutná mi, když se vaří předvařená rýže,
v náprsní kapse nosím Ventinol na potíže.

Jak to tak vidím, asi těžko projdu uchem jehly,
a lesem běhám tak, aby mě vlci nedoběhli,
a kdyby se někdo z Vás na anděla ptal,
tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

Sako mám od popílku, na kravatě saze,
mé hrubé prsty neumí uzly na provaze
a když mi občas tečou slzy, hned je polykám
a tančím jen tak rychle, jak hraje muzika.

Mé oči mnohé viděly a ruce mnohé měly
a srdce stydělo se, když salvy slávy zněly,
a kdyby se někdo z Vás na anděla ptal,
tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

Mluvil jsem s prezidenty, potkal jsem vrahy,
nahý jsem na svět přišel a odejdu nahý,
v patnácti viděl jsem, jak kolem jely ruské tanky
a v padesáti nechával si věštit od cikánky.

A dříve, než mě příjme Svatý Petr u komise,
básníkům české země chtěl bych uklonit se,
a kdyby se někdo z Vás na anděla ptal,
tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

V Paříži četl jsem si ruskou verzi L´humanité,
a z Bible zatím pochopil jen věty nerozvité,
v New Yorku chyt´ sem koutek od plastových lžiček,
ale nejlepší káva je v Hypernově U Rybiček.

Trumfové eso v mariáši hážu do talónu
a chtěl bych vidět Baník, jak poráží Barcelonu,
a kdyby se někdo z Vás na anděla ptal,
tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.
Někteří lidi maji fakt divné chutě,
ale já, lásko má, stále stejně miluju Tě.
Když hážeš bílé křemenáče na cibulku,
když zvedáš prst jako dirigentskou hůlku.

A i když mě to táhne tam a Tebe občas jinam,
na špatné věci pro ty dobré zapomínám.
A kdyby se někdo z Vás na anděla ptal,
tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

Když při mně stál,
on při mně stál...

Obchodník s deštěm

15. března 2017 v 21:00 | Ev |  Kryštof
Jako vášeň, která hasne v kouři,
namačkaná bez ostychu, v zástup živočichů,
jako jas dálkových světel,
jako nad talířem večer mi mizíš.
a mizíš někde v dávno,
jsi láska, co mě škrtí, já na pokraji smrti,
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě a křičím.

Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště.

Jako touha, sklem co neprorazí,
nekonečné břehy,
s kufry plných něhy
zvu obchodníky s deštěm,
chci koupit to tvé "ještě" a slyším,
v rozestlaném tichu,
zvuky autoplánů, co unáší tě ránům,
jsi tečka v kalendáři,
co nadosmrti září a křičí.

Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště.

Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš.
Slova jsou jen kapky deště a ty voláš,
ať prším ještě.
Slova jsou jen kapky deště.
 


Voda živá

14. března 2017 v 12:22 | Ev |  Langerová, Aneta
Když končí se den a usne má zem,
pak na malou chvíli
Vrací se zpět můj niterní svět,
co osud tvůj sdílí
Do všech světových stran,
do všech koutů co znám…
volám

Když přichází noc, tak cítím jak moc,
tvé světlo mi schází
Promítne krátce svůj stín někde v dálce,
tvá duše se ztrácí
Zdá se nezbylo nic,
jenže čím dál tím víc...

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Uvnitř odpočívá
Čistá a důvěřivá

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Tiše odplouvá
Čistá a důvěřivá

Když končí se den a usne má zem,
nevnímám čas
Vrací se zpět můj niterní svět
snad probudí nás
Zdá se nezbylo nic,
jenže čím dál tím víc ...

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Uvnitř odpočívá
Čistá a důvěřivá

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Tiše odplouvá
Čistá a důvěřivá

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Uvnitř odpočívá
Čistá a důvěřivá

Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Tiše odplouvá

Stříhali dohola malého chlapečka

13. března 2017 v 10:57 | Ev |  Mišík, Vladimír
Stříhali dohola malého chlapečka
kadeře padaly k zemi a zmíraly
kadeře padaly jak růže do hrobu
Železná židle se otáčela

Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn
Jenom se dívali Jenom se dívali
Že už je chlapeček chycen a obelstěn
V té bílé zástěře kolem krku

Jeden z nich Kulhavý učitel na cello
Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli
Zasmál se nahlas A ono to zaznělo
Jako kus masa když pleskne o zem

Učeň se dívá na malého chlapečka
jak malé zvíře se dívává na jiné
Ještě ne chytit a rváti si z cizího
A už přece

Ráno si staví svou růžovou bandasku
Na malá kamínka Na vincka chcípáčka
A proto učňovy všelijaké myšlenky
jsou vždycky stranou A trochu vlažné

Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
Toužení svědící po malé šatnářce
Sedává v kavárně pod svými kabáty
Jako pod mladými oběšenci

Stříhali dohola malého chlapečka
Dívat se na sebe Nesmět se pohnouti
nesmět se pohnouti na židli z železa

Už mu to začlo

Další články


Kam dál