Jednoho dne se vrátíš

8. března 2017 v 21:05 | Ev |  Špinarová, Věra
Den se v růži skryl
a z růže vůni bral,
tím jsi dlouho žil
a kráse přísahal.

Mám už v tváři sníh,
to léta můžou být,
s prázdnem slůvek Tvých
chci sotva v písních znít.

To víš, že zůstanou,
jak loukám tváře kvést.
Dál v knihách všech zázraků,
mou písní zníš dál.

To víš, že půjdem k nám,
jak cestám zbývá jít.
Též dveřím, co vzývají,
jak náruč toužení,
já dlaň Tvou stále znám.

To víš sny zůstanou
a možná může nás hřát
zas dál pár slůvek Tvých,
když poznáš stůl a nůž.

S příliš krásnou lží
se loučit náleží,
vítej k nám, vítej k nám,
ten stůl tu máš.

Už náruč znáš,
jak chutná prázdná číš,
přijď zas k nám, ať sám už víš,
jak ve dvou dá se žít,
až přijdeš zpátky k nám.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama