Pocity

9. března 2017 v 14:06 | Ev |  Klus, Tomáš
Z posledních pocitů poskládám ještě jednu úžasnou chvíli.
Je to tim, že jsi tu. Možná tím, že kdysi jsme byli,
ty a já, my dva, dvě nahý těla,
tak neříkej, že jinak jsi to chtěla.
Tak neříkej, neříkej, neříkej mi nic.

Stala ses' do noci, z ničeho nic, moje platonická láska.
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.
A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není.
Pohled a okouzlení a prázdný náměstí na znamení.

Jenže ty neslyšíš, jenže ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.
Říkej jsi o mně co chceš já jsem byl od jakživa blázen nevím co nechápeš ale vrat se na zem.

Jenže ty neslyšíš, jenže ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Pak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.

Jenže ty neslyšíš, jenže ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.

Jenže ty neslyšíš, jenže ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama