Vokurky

8. března 2017 v 19:44 | Ev |  Bílá, Lucie
Tělo bez duše
a duši bez těla
ne to jsem vážně
vážně nikdy nechtěla

Postel není přístav
a postel není dům
komu to mám říct?
Tobě ne - oblakům...

Že jsem furt malý dítě
i když to není vidět
komu to mám říct
a mám se za to stydět?

Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na tvým holým břiše
dnes prostřu andělům andělům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům

Tělo bez duše
a duši bez těla
ne to jsem vážně
nikdy nikdy nechtěla

Postel není přístav
a postel není dům
komu to mám říct?
Tobě ne - oblakům...
Že jsem furt malý dítě
i když to není vidět
komu to mám říct
a mám se za to stydět?

Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům...
A venku trochu mrzne
studěj mě jejich křídla
tak si ke mně lehni
abych ti nevystydla

Varhany nehrajou nám
a sbor nám nezpívá
mám tvý teplo v sobě
kolem noc mrazivá
kolem noc mrazivá

A na vokurkách loňskejch
se tiše kalí lák
a bude na něm plíseň
pojď - necháme to tak...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama